Ososo jẹ́ ìlú kan ní Agbègbè Ìjọba Ìbílẹ̀ Akoko-Ẹdó, ní Ìpínlẹ̀ Ẹdó, ní orílẹ̀-èdè Nàìjíríà. Ó ní ojú-ọjọ́ tó tutù púpọ̀ tí ó jọ ti ìlú Jos, pẹ̀lú ìwọ̀n gíga ti 1236 lókè ìpele òkun. Òkè tí ó ga jùlọ tóbi púpọ̀, tí wọ́n ń pè ní àpáta Oruku.[1]

Àpáta kan ní ìlú Ososo

Àpejúwe àtúnṣe

Ìlú náà jẹ́ ẹlẹ́yà mẹ́rin, tí ń ṣe: Anni, Egbetua, Okhe àti Ikpena. Pẹ̀lú iye ènìyàn tó wọ 100,000 àti àpapọ̀ ìwúwo àwọn olùgbé ti 5,111 fún 7 km radius, ó jẹ́ kí agbègbè yìí jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn ìlú tó tóbi jùlọ ní agbègbè ìjọba ìbílẹ̀ náà. Ososo ní ẹ̀ka èdè tó yàtọ̀, tí wọ́n ń pè ní Ghotuo-Uneme-Yekhee, tó jẹ́ ti ìdílé Edoid.[2]

Ososo pin awọn aala pẹlu Okene si ariwa, Okpella si Iwọ-oorun, Makeke si iwọ-oorun, Ojah si Gusu ati Ogori si ariwa-oorun. O jẹ ilu aala laarin Edo ati Awọn ipinlẹ Kogi .

Àwòrán àwọn àpáta ní ìlú Ososo àtúnṣe

 
Àwòrán ẹ̀gbẹ́ àpáta ní Ososo
 
Àwòrán apáta náà láti ọ̀nà jínjìn
 
Omi adágún kan lórí àpáta náà
 
Àpáta kan tó dá dúró


Àwọn ìtọ́kasí àtúnṣe

  1. "Ososo, Nigeria Tourist Information". www.touristlink.com (in Èdè Gẹ̀ẹ́sì). Retrieved 2021-07-11. 
  2. "Linguistic Lineage for Ososo". Ethnologue. Retrieved 28 December 2009.