OWOLABANI JAMES AHISU
[[ÈKÓẸ̀KÓ ÌJÌNLÈÌJÌNLẸ̀ NÍPA ÌFITÓNILÉTÍ (INFORMATICS)]]
ÈkóẸ̀kó ìjìnlèìjìnlẹ̀ nípa ìfitónilétí n kókọ́ nípa ètò, ìsesíìṣesí àti ìbásepòìbáṣepọ̀ àwonàwọn ìlànà adánidá àti ìfi-ogbónọgbọ́n-se, tó n pamópamọ́, tó sì n seṣe ìyípàdà àti ìkójoìkójọ ìfitónilétí. Bákan náà, ní ó n sèdásẹ̀dá àwonàwọn ìpìnlèìpìnlẹ̀ ajeméròajẹmérò àti tíórì tiretirẹ. Láti ìgbà tí àwonàwọn èroẹ̀ro kòmpútàkọ̀mpútà, àwonàwọn aládáni àti àwonàwọn onílé-iséiṣé nlánlá tí n seṣe ìyípadà àwonàwọn abala àwùjoàwùjọ.
Ní odúnọdún 1957, Karl Steinbush tó jéjẹ́ orílèorílẹ̀-èdè Germany, tí ó sì tún jéjẹ́ onímòonímọ̀ ìjìnlèìjìnlẹ̀ nípa èroẹ̀rọ kòmpútàkọ̀mpútà (1917-2005) kokọ ìwé kan tí ó pè ní “Informatik: Automatisdie Informationsverarbeitung”) èyí tó túmòtúmọ̀ lédè GèésìGẹ̀ẹ́sì sí “Informatics: automatic information processing”) ohun ni a túmòtúmọ̀ ní èdè Yorùbá bí ÈkóẸ̀kó ìjìnlèìjìnlẹ̀ nípa ìfitónilétí: ìlànà ìlò ìfitónilétí tí kò yí padà. Ní òde-òní, “Informatik” ni wónwọ́n n lò dípo “Computerwissescraft” ni orílèorílẹ̀-èdè Germany èyí tó túmòtúmọ̀ sí (Computer Science) ní èdè GèésìGẹ̀ésì, tí ó sì túmòtúmọ̀ sí ìmòìmọ̀ ìjìnlèìjìnlẹ̀ nípa èròẹ̀rò kòmpútàkọ̀mpútà ni wónwọ́n ti sòròsọ̀rọ̀ nípa èkóèkọ́ ìjìnlèìjìnlẹ̀ nípa ìfitónilétí.
Bákan náà orísìírisìíoríṣìírisìí àwonàwọn onímòonímọ̀ ìjìnlè nípa èroẹ̀ro kòmpútàkọ̀mpútà láti àwonàwọn orilèorilẹ̀-èdè àgbáyé ni ó fún ÈkóẸ̀kó ìjìnlèìjìnlẹ̀ nípa ìfitónilétí ní oríkì tiwontiwọn pèlúpẹ̀lú. Fún àpeereàpẹẹrẹ oríkì èyí wá láti orílèorílẹ̀-èdè GèésìGẹ̀ẹ́sì nípa èkóẹ̀kọ́ ìjìnlèìjìnlẹ̀ nípa ìfitónilétí: ̣̣
Informatics is the discipline of science which investigates the structure and properties (not specific content) of scientific information, as well as the regularities of scientific information activity, its theory, history, methodology and organization. ̣
Èyí tó túmòtúmọ̀ sí:
ÈkóẸ̀kọ́ ìjìnlèìjìnlẹ̀ nípa ìfitónilétí jéjẹ́ èkaẹ̀ka kan lára ìmòìmọ̀ ìjìnlèìjìnlẹ̀ tí ó n wádìí nípa ètò àti àwon àkòónú ìmòìmọ̀ ìjìnlèìjìnlẹ̀ ìfitónilétí, pèlúpẹ̀lú àwonàwọn ìsedédéìṣedédé ìmòìmọ̀ ìjìnlèìjìnlẹ̀, tí órìọ́rì rèrẹ̀, ìtàn rèrẹ̀, ogbónogbọ́n-`ikóniikọ́ni àti ètò rèrẹ̀ pèlúpẹ̀lú.
OrísìírísiOríṣìíríṣi ni ó ti bá ìlò rèrẹ̀, ònàọ̀nà métamẹ́ta ni wónwọ́n ti túmòtúmọ̀ rèrẹ̀ sí. Ìkíní ni pé ìyípadà tó bá ìmò, ìjìnlèìjìnlẹ̀ ìfitónilétí ni wónwọ́n ti yoyọ kúròkúrọ̀, gégégẹ́gẹ́ bí ti èkóẹ̀kọ́ ìyìnléìyìnlẹ́ nípa ìfitónilétí tó jemójẹmọ́ ètò oroọrọ-ajé àti òfin ikejì ní, nígbà tí ó jéjẹ́ pé òpòọ̀pò nínú àwonàwọn ìfitónilétí yìí ni wónwọ́n ti n kó pamópamọ́ nílànà tòde-òní, ìdíyelé tí wá jejẹ pàtàkì sí èkóẹ̀kó ìjìnlèìjìnlẹ̀ nipa ìfitónilétí Ìkéta jéjẹ́ ìlò àti ìbánisòròìbánisọ̀rọ̀ nípa ìfitónilétí tí a rò pòpọ̀ láti lò fún ìwádìí, nígbà tí ó jé pé wónwọ́n ti gbà wónwọ́n gégégẹ́gẹ́ bí ohun tó seṣe pàtàkì sí ohun kóhun tó bá jéjẹ́ ìmòìmọ̀ ìjìnlèìjìnlẹ̀.
Fún ìdí èyí ní gbogbo àwonàwọn orílèorílẹ̀-èdè tí ó ti gòkè àgbà ní àgbáyé, wonwọn kò fowófọwọ́ yepereyẹpẹre mú èkóẹ̀kọ́ ìjìnlèìjìnlẹ̀ nípa ìfitónilétí àti gbogbo ohun tó so mómọ́ oọ ̣̣
|