== ÌSÈLÚ NILE YORUBA ==
Ní àwùjoàwùjọ Yorùbá, á ní àwonàwọn ònàọ̀nà ìsèlú tiwa tí ó dá wa yàtòyàtọ̀ sí èyàẹ̀yà tàbí ìran mìíràn. Kí àwonàwọn Òyìnbó tó dé ní àwa Yorùbá ti ni ètò ìsèlú tiwa tí ó fesèmúlèfẹsẹ̀múlẹ̀. Tí ó sì wà láàárin òpòọ̀pọ̀ àwonàwọn ènìyàn. YàtòYàtọ̀ sí tí àwonàwọn èyàẹ̀yà bí i ti ìgbò tí ó jéjẹ́ wí pé àjoròàjọrò ni wonwọn n fi ìjobaìjọba tiwontiwọn seṣe (acephalous) tàbí ti Hausa níbi tí àseàsẹ pípa wà lówólọ́wọ́ enìkanẹnìkan (centralization).
Ètò òsèlú Yorùbá bèrèbẹ̀rẹ̀ láti inú ilé. Eyi si fi ipá tí àwonàwọn òbí ń kò nínú ilé seṣe ìpìlèìpìlẹ̀ ètò òsèlú wa. Yorùbá bòbọ̀ wonwọn ní, “ilé là á tí kó èsóèsọ́ ròdé”.
Baba tí ó jéjẹ́ olórí ilé ni ó jéjẹ́ olùdarí àkókóàkọ́kọ́ nínú ètò ìsèlú wa. Gbogbo èkóẹ̀kọ́ tó yeyẹ fún omoọmọ láti inú ilé ni yóò ti bèrèbẹ̀rẹ̀ sí kókọ́ wonwọn. Bí i àwonàwọn èkóẹ̀kọ́ omolúàbíọmọlúàbí. Tí èdèàiyèdè bá selèsẹlẹ̀ nínú ile, bàbá ni yóò kókókọ́kọ́ parí rèrẹ̀. tí kò bá rí i yanjú ni yóò tó gbé e lolọ sí òdòọ̀dọ̀ mógàjímọ́gàjí agbo-ilé. Agbo-ilé ni ìdílé bíi mérinmẹ́rin lolọ sókè tó wà papòpapọ̀ ni ojú kan náà. WonWọn kó ilé wonwọn papòpapọ̀ ní ààrin kan náà. Tí mógàjí bá mòmọ̀ ónọ́n tì, ó di odoọdọ olóyè àdúgbò. Olóyè yìí ni ó wà lórí àdúgbò. Àdúgbò ni àwonàwọn agbo-ilé orísìírísìíoríṣìíríṣìí tí ó wà papòpapọ̀ ní ojúkan. A tún máa ń rí àwonàwọn Baálè ìletò pàápàá tí wónwọ́n jéjẹ́ asojú fún obaọba ìlú ní agbègbè wonwọn. ÀwonÀwọn ni òpáọ̀pá ìsàkóso abúlé yìí wà ní owóọwọ́ wonwọn. EjóẸjọ́ tí wonwọn kò bá rí ojúùtú sí ni wónwọ́n máa ń gbé lolọ sí odoọdọ obaọba ìlú. ObaỌba ni ó lágbára ju nínú àkàsòàkàsọ̀ ìsàkóso ilèilẹ̀ Yorùbá. ÀwonÀwọn Yorùbá ka àwonàwọn ObaỌba wonwọn sí òrìsaòrìṣa Ìdí nìyí tí wonwọn fí máa ń sosọ pé:
* Igba IrúmolèIrúmọlẹ̀ ojùkòtúu
* Igba IrúmolèIrúmọlẹ̀ ojùkòsì
ÒkanỌ̀kan tí ó lé nínú rèrẹ̀ tí ó fi jéjẹ́ òkànlénú tàbí òkànọ̀kàn-lé-ní-rinwó (401), àwonàwọn obaọba ni. WonWọn a ní.
== KÁBÌYÈSÍ ALÁSEALÁṢẸ. ÈKEJÌ ÒRÌSÀÒRÌṢÀ ==
ObaỌba yìí ní àwonàwọn ìjòyè tí wonwọn jojọ ń sèlúṣèlú. EjóẸjọ́ tí obaọba bá dá ni òpin. Ààfin obaọba ni ilé ejóẹjọ́ tó ga jù. ObaỌba a máa dájódájọ́ ikú. ObaỌba si le è gbésègbẹ́sẹ̀ lé ìyàwó tàbí ohun ìní elòmíìẹlòmíì. WónWọ́n a ní:
ObaỌba kì í mùjèmùjẹ̀
Ìyì ni obaọba ń fi orí bíbébíbẹ́ seṣe.
A rí àwonàwọn olóyè bí ìwàrèfà, ní òyóòyọ́ ni a ti ń pè wónwọ́n ní ÒyóỌ̀yọ́-mèsì. Ìjòyè méfàmẹ́fà tàbí méje ni wonwọn. ÀwonÀwọn ni afobajeafọbajẹ. A rí àwonàwọn ìjòyè àdúgbò tàbí abúlé pàápàá tí ó máa ń bá obaọba seṣe àpérò tàbí láti jábòjábọ̀ ìlosíwájúìlọsíwájú agbègbè wonwọn fún un.
A tún ń àwonàwọn èsóẹ̀ṣọ́ tí ó ń dáàbò bo obaọba àti ìlú. ÀwonÀwọn ni wonwọn ń kojú ogun. ÀwonÀwọn ni o n lolọ gba isakoleisakọlẹ fóbafọ́ba. A tún ní àwonàwọn onífá, Babaláwo àti béèbẹ́ẹ̀ béèbẹ́ẹ̀ lolọ.
Ètò òsèlú wa tí ó fesèfẹsẹ̀ múlèmúlẹ̀ yìí ni ó mú kí ó sòro fún àwonàwọn òyìnbóòyìnbọ́ láti gàba tààrà lórí wa (Indirect rule). ÀwonÀwọn obaọba àti ìjòyè wa náà ni wonwọn ń lò láti sèjobaṣèjọba lórí wa. Ó pèpẹ̀ díèdíẹ̀ kí wónwọ́n tó rí wa wowọ.
{{ẹ̀kúnrẹ́rẹ́}}
|