[[Kusitiiki]]
Kí á to lè ri Chustic gégégẹ́gẹ́ bí ìdílé kan ó ní seṣe pé kí á pápòpápọ̀ pèlúpẹ̀lú egbéẹgbẹ́ ìsòríìsọ̀rí èdè yòókù, díèdíẹ̀ nínú wonwọn dá hàn yàtòyàtọ̀ láàrín ara wonwọn; ÀwonÀwọn kan seṣe àfihàn tí ó dádúró tí ó siṣi yàtò láàrín èkaẹ̀ka egbéegbẹ́. Ó sìṣì súnmóṣúnmọ́ atodefimoatodefimọ èdè. DíèDíẹ̀ laarin àwonàwọn àgbà egbéẹgbẹ́ odeodẹ ni Kenya lo ń soṣọ Yaaku. ÀwonÀwọn egbéẹgbẹ́ mééfèfà jo ni nnkannǹkan kan to jojọ jejẹ àjoniàjọni lórí èkóẹ̀kọ́ nípa ayé to dúró lórí asàmìaṣàmì tí ó wa ní ìsàlèìsàlẹ̀, ìlà Òòrùn Cushitic to wà lórí òkè ati èyí to wa ní ìlà Òòrùn to wa nílènílẹ̀, Dullay àti Yaakuni nnkannǹkan tí wonwọn fi se àárin dipo kí a ka lábélábẹ́ ìlà Òòrùn ewónẹwọ́n Cushitic.
(1) Cushitic to wa ní Àríwá kún fún èdè eyokaneyọkan, Badawi/Beja (1,148), tí á ń soṣọ ní agbègbè to farapéfarapẹ́ ìpín ti Sudan, Egypt àti Eriterea.
(2) Cushitic to wa ní àringbùngbùn jejẹ momọ èdè Àgaw, ó jejẹ egbéẹgbẹ́ ti a seṣe atúnmòatúnmọ̀ rèrẹ̀ lórísìírìsí ni Àríwá ìlà Òòrùn Ethiopia àti Kwara lápapòlápapọ̀ 1,000), Xamtunga (80), Awngi (490), àti díèdíẹ̀ lórìsìírìsílórìṣìírìsí tó rún
(3) Ai ba ìgbà mu fún Burji, Cushitic tó wà ní ìlà òòrùn tún mún ìpàdé ìsùpòìṣùpọ̀ àhánnupè. ÀwonÀwọn sòròsòsòsọ̀rọ̀sọ̀sọ̀ ń gbé ní orí òkè tí wonwọn ń soṣọ Burji wa ní Àríwá Kenya àwonàwọn egbéẹgbẹ́ náà ní Burji (87) Sidamo (1,500) àti Kambata Halìyya egbèrúnẹgbẹ̀rún kan.
ÀwonÀwọn Cushitic ìlà Òòrùn ní ekaẹka egbéẹgbẹ́ metamẹta.
(i) ÀwonÀwọn èkaẹ̀ka egbéẹgbẹ́ Àríwá wonwọn dúró fún saho (144) àti Afari (1,200)
(ii) ÀwonÀwọn èkaẹ̀ka egbéẹgbẹ́ Oromoid kún fún Orísìírìsí Ojúlówó Oromo (13, 960) tí wónwọ́n tí sòròsọ̀rọ̀ lati Odò Tana ní kenya si ìpààlà sudan àti Tigrai kòkàárí tí Ethiopia àti konsoid, èdè abínibí lo sosọ wonwọn pòpọ̣̀ ni Gusu ìwòìwọ̀ Òòrùn. SùgbónṢùgbọ́n eyi ti wonwọn ń soṣọ ni Kanso (200)
(iii) ÀwonÀwọn omoọmọ Tana wonwọn jejẹ mo ìlà Òòrùn àti ìwòìwọ̀ Òòrùn ti ìpààlà wa láàrìn wonwọn. ÀwonÀwọn ará télètẹ́lẹ̀ kún fún Àríwá ni Kenyan Rendille (32) Boni(5) LapapoLapapọ iye ti àwonàwọn Somali jejẹ (8,335) SòròsòròSọ̀rọ̀sọ̀rọ̀ ní Somalia, Djiboute, Ila Òòrùn Ethiopia, ati Aríwá ìlà Òòrùn KenyaKẹnya. Ti ìwòìwọ̀ Òòrùn pín tó síṣí ní Daasenech (30) Arbore (1,000-500) àti bóyá èdè ElmoloElmọlo.
ÈkóÈkọ́ nípa ìmòìmọ̀ ayé tí ó da wà ní Bayso (500) òhun ní wónwọ́n ń soṣọ ní agbègbè Abàjà adágún nínú Ethopian Rift Valley tí ó pin eyaẹya kan pelupẹlu ìlà Òòrùn atí ìwòìwọ̀ Òòrùn.
(4) Dually dúró fún gégégẹ́gẹ́ bi okùn ìmòìmọ̀ èdáẹ̀dá èdè ní àgbègbè Wayto Valley síṣí ìwòìwọ̀ òòrùn ti Konsout (of 4(n) soke) èyí to yàtòyàtọ̀ l’orisiirisi ni Gusu Tsmay (7) pípàdé egbéẹgbẹ́ onihun ìsùpòìsùpọ̀ lójúpòlójúpọ̀ parapòparapọ̀ ní Ethnologue gégégẹ́gẹ́ bi Gwwada (65-76).
(5) Èdè Cushitic ni ÒpòlòpòỌ̀pọ̀lọ̀pọ̀ ń sosọ ni Tanzania, níbi ti wonwọn ti dúró fún iraqw gégégẹ́gẹ́ bí ìsùpòìsùpọ̀ fún apeereapẹẹrẹ (365), Gorowa (30) Burunge (31) Mbugu/Mana (32) ní wonwọn sábàṣábà maa ń lò gégégẹ́gẹ́ bi ojúlówó àpèereàpẹ̀ẹrẹ èdè àmúlùmálà àti alaisi Asax àti fún kw’adza omoọmọ egbeẹgbẹ ti i ki i seṣe omoọmọ ìlú Tan zania tó jejẹ dahalo (3,000) ó sòròsọ̀rọ̀ ní ìletò to súnmóṣúnmọ́ enuẹnu ìlú odò Tana ní Kenya.
[[Ẹ̀ka:Àwọn èdè Áfríkà]]
|