King's College: Ìyàtọ̀ láàrin àwọn àtúnyẹ̀wò

Content deleted Content added
Ìmúkúrò àtúnyẹ̀wò 508519 ti T Cells (ọ̀rọ̀)
Reverted to revision 508517 by T Cells (talk): REVERT (TwinkleGlobal)
Ìlà 34:
| footnotes =
}}
[[File:Kings College, Lagos1.jpg|thumb|left|Kings College, Lagos1]]
 
'''King's College, Lagos''' jẹ́ ilé ẹ̀kọ́ sẹ́kọ́ndìrì ní Ìpínlẹ̀ Èkó. Wọ́n dáa síle\̣ ní ọjọ́ ogún oṣù kẹsán ọdún 1909 pẹ̀lú àwọn akẹ́kọ́ mẹ́wá ní Erékùṣù Èkó, lẹ́gbẹ́ Tafawa Balewa Square. Ìlé ẹ̀kọ́ yìí maa ń gba ọkùnrin nìkan, bíótilẹ̀ jẹ́ wípé àwọn obìnrin díẹ̀díẹ̀ wà lára wọn (A Level) àwọn akẹ́kọ HSC kí wọ́n tó dá  Queen's College Lagos, sílẹ̀ tí a mọ̀ sí kọ́lẹ́jì obìrin. Báyìí, àwọn akẹ́kọ náà maa ń bá àwọn ẹlẹgbẹ́ wọn ṣe ìdánwò  West African School-Leaving Certificate àti National Examinations Council.
 
== Ìtàn nípa rẹ̀ ==
[[File:Kings College, Lagos3.jpg|thumb|left|Kings College, Lagos3]]
 
Ní ọdún  1908, alákóso ètò ẹ̀kọ́ ní orílẹ̀ èdè Nàìjíríà, [[Henry Rawlingson Carr]]
gba Gómìnà Walter Egerton ní ìyànjú lórí ètò ẹ̀kọ́ ní Ìpínlẹ̀ Èkó.<ref name="Fajana">{{Cite web|last1=Fajana|first1=Adewumi|title=Henry Carr - Portrait of a Public Servant|url=http://www.unilorin.edu.ng/journals/education/ije/june1984/HENRY%20CARR%20-%20PORTRAIT%20OF%20A%20PUBLIC%20SERVANT.pdf|accessdate=4 October 2015|access-date=4 October 2015}}</ref> Ìyànjú Carr àti àwọn ìmòràn rẹ̀ ní ó jẹ́ kí wọ́n dá King's College sílẹ̀. Carr jẹ́ kí àwọn London Board of Education ri wípé dídá ilé ìwé yìí sílẹ̀ maa mú ìtẹ̀síwájú bá ètò wọ́n nípa ẹ̀kọ́ ní àwùjọ.<ref name="Fajana">{{Cite web|last1=Fajana|first1=Adewumi|title=Henry Carr - Portrait of a Public Servant|url=http://www.unilorin.edu.ng/journals/education/ije/june1984/HENRY%20CARR%20-%20PORTRAIT%20OF%20A%20PUBLIC%20SERVANT.pdf|accessdate=4 October 2015|access-date=4 October 2015}}</ref> Fún ìdí èyí, àwọn olùkọ̀wé kan maa ń pe Henry Carr ní "atukọ̀ King's College".<ref name="Adeniran">{{Cite book|last1=Adeniran|first1=Adedapo|title=he Case for Peaceful and Friendly Dissolution of the Artificial Entity Christened Nigeria by the British Colonial Imperialists|publisher=Adedapo Adeniran Esquire of Lincoln's Inn, 2002|isbn=9789783485877|ISBN=9789783485877|page=44|url=https://books.google.com/books?id=5hDJvxt_O-MC&pg=PT24&lpg=PT24&dq=henry+carr+case+peaceful+dissolution&source=bl&ots=vwmK4S3Ltu&sig=-I-CtkdKJcQVppwsnnC6PqfqpqY&hl=en&sa=X&ved=0CB4Q6AEwAGoVChMI94T3p_qnyAIVhDw-Ch2FhgQs#v=onepage&q=henry%20carr%20case%20peaceful%20dissolution&f=false|access-date=4 October 2015|accessdate=4 October 2015}}</ref><ref name="Naij">{{Cite web|last1=Olupohunda & Olalere|title=How Lagos Was Responsible For Nigeria's {{sic|nolink=y|Indepedence}}|url=https://www.naij.com/577472-nigeriaat55-read-lagos-won-nigerias-independence-britain.html|accessdate=4 October 2015|access-date=4 October 2015}}</ref>