Ẹfọ̀n-Alààyè: Ìyàtọ̀ láàrin àwọn àtúnyẹ̀wò

Content deleted Content added
k robot Modifying: en:Effon-Alaiye
Unicode
Ìlà 122:
|footnotes =
}}
Nínú àwonàwọn ìwé ti mo yèyẹ̀ wò. kò sí èyí tó sosọ pàtó ìgbà tàbí àkókò tí a dá ìlú ÈfòmẸ̀fọ̀m-Aláayè sílèsílẹ̀. GégéGẹ́gẹ́ìseìṣe àti àbúdá ìtàn ìwásèìwáṣẹ̀. púpòpúpọ̀ nínú ìtàn yìí ló máa ń rújú pàápàá tó bá jéjẹ́ ìtàn ìtèlúdóìtẹ̀lúdó ni ìleìlẹ Yorùbá. (AkínyemíAkínyẹmí 1991:121) Ìlànà ìtàn àròsoàròsọ ìwásèìwásẹ̀ ní a gbé ìtàn wònyíwọ̀nyí lé. Ní ìgbà ìwásèìwáṣè kò sí pé a ń kokọ nnkan sílèsílẹ̀. Nítorí àìkoàìkọ sílèsílẹ̀ ìtàn yìí, kò jéjẹ́ kì a rí àkosílèàkọsílẹ̀ gidi fún òpòlopòọ̀pọ̀lọpọ̀ ìlú ní ilèilẹ̀ Yorùbá nínú ibi tí ìlú ÈfònẸ̀fọ̀n-Aláayè ti jé òkanọ̀kan nínú awonawọn ìlú béèbẹ́ẹ̀. Ìtàn ti a rí jójojójọkojákọjá ìtàn atenúdenuatẹnúdẹnu. ìtàn ìwásèìwáṣẹ̀ ìlú ÈfònẸ̀fọ̀n Aláayé kò yàtòyàtọ̀ sí èyí. OrísìíOríṣìí òpìtàn ni a rí, ìtàn wonwọn máa ń yàtòyàtọ̀ sí ara wonwọn, bí kò ní àfikún yóò ni àyokúroàyọkúro òkanọ̀kan pàtàkì lára ohun tí àwonàwọn òpìtàn ti siséṣiṣẹ́ lé lórí nípa ìtàn ilèilẹ̀ Aáfíríkà ni ìyànjú wonwọn lati wo ìtàn ìwásèìwáṣẹ̀, kí wónwọ́n tó lè fa òótóòótọ́ yoyọ jáde. SàsàṢàṣà ni onímòonímọ̀ kan tó siséṣiṣẹ́ lórí ìtàn ìlú kan tàbí àdúgbò kan tí kò mú ìlànà ìtàn ìwásèìwáṣẹ̀ ló láti sàlàyéṣàlàyé to bojumu nípa orírun ìlú kan (Johnson 1921;3).
GégéGẹ́gẹ́àwonàwọn òpìtàn ilèilẹ̀ Yorùbá, àwoàwọ òpìtàn ìlú ÈfònẸ̀fọ̀n Aláayè gbà pé òdòọ̀dọ̀ odùduwà ni wónwọ́nsèṣẹ̀ wá láti Ilé-IfèIfẹ̀. Lára àwonàwọn òpìtàn yìí tilètilẹ̀ lérò pé eniẹnitetẹ ìlú ÈfònẸ̀fọ̀n-Aláayè dó ròrọ̀ lati ojú òrunọ̀run sílé ayé. Ìlú tó sòkalèsọ̀kalẹ̀ sí ní Ilé-IfèIfẹ̀jéjẹ́ orírun àwonàwọn Yorùbá. Ìtàn yìí sòroṣòro láti gbàgbógbàgbọ́, nítorí kò ri ìdí múlèmúlẹ̀. Kò tí ì sí eniẹni tí a rí tó wòwọ̀ láti ojú òrunọ̀run rí. Nínú ìtàn ìwásèìwáṣẹ̀, òrìsàòrìṣà àti odù mérìndínlógúnmẹ́rìndínlógún ni a gbógbọ́wónwọ́n ròrọ̀ láti ìsálòrunìsálọ̀run wá sí ìsálayé (AbimbolaAbimbọla, W. 1968:15). AwonAwọn òpìtàn yìí lè rò pé bóyá nítorí tí a ti ń pe àwonàwọn ObaỌba ilèilẹ̀ Yorùbá ni ìgbákejì òrìsàòrìṣà ni àwonàwọn náà seṣe rò pé Aláayè àkókóàkọ́kọ́ ròrọ̀ sílésílẹ́ ayé lati òrunọ̀run.
‘Ọmọ ọwá, ọmọ ẹkún
‘Omo owá, omo ekún
OmoỌmọ òkìrìkìsì
OmoỌmọ òọ̀ tójú òrunọ̀run á yé’
 
Nínu ìtàn ìwásèìwáṣẹ̀ mìíràn, a gbógbọ́ObàlùfònỌbàlùfọ̀n Aláyémore ni obaọba àkókóàkọ́kọ́ ti o tetẹ ìlú ÈfònẸ̀fọ̀n-Aláayè dó. ObalùfònỌbalùfọ̀n AláyémoreAláyémọrẹ yìí jéjẹ́ omoọmọ ObàlùfònỌbàlùfọ̀n Ogbógbódirin tí í seṣe àkóbíàkọ́bí Odùduwà tí ó jéjẹ́ OòniỌọ̀ni ti Ilé-IfèIfẹ̀ ni àkókó ìgbà kan. LéyìnLẹ́yìn Ikú rèrẹ̀, ÒrànmíyànỌ̀rànmíyànyeyẹ kí ó jejẹ obaọba ní Ilé-IfèIfẹ̀ sùgbónṣùgbọ́n ó ti lolọ sílùú àwonàwọn omoọmọ rèrẹ̀, Eweka ni Eìní ati Aláàfin ni ÒyóỌ̀yọ́. ObàlùfònỌbàlùfọ̀n AláyémoreAláyémọrẹ ti jejẹ oyè OòniỌọ̀niÒrànmíyànỌ̀rànmíyàn tó dé.
 
Nígbà tí ÒrànmíyànỌ̀rànmíyàn dé, AláyémoreAláyẹ́mọrẹ sá kúrò lórí oyè nítorí pé ní ayé àtijóàtijọ́ wonwọn kì í fi eniẹni ìsáájuìṣááju sílèsílẹ̀ láti fi àbúrò joyè. ObàlùfònỌbàlùfọ̀n AláyémoreAláyémọrẹ rìn títí ó fi dé orí òkè kan. WonWọn pe ibèibẹ̀ ni ObaỌba-òkè. Èyí ni obaọbatèdótẹ̀dó sorí òkè sùgbónṣùgbọ́n lónìí òbàkèọ̀bàkè ni wonwọn ń pe ibèibẹ̀.
 
Ni orí òkè yìí, ObàlùfònỌbàlùfọ̀n seṣe àkíyèsí pé erankoẹranko búburú pòpọ̀ ní agbègbè tó tèdótẹ̀dó sí, èyí tó pòjùpọ̀jù ni efònẹfọ̀n. Ó bèrèbẹ̀rẹ̀ sí í pa efònẹfọ̀n yìí ni àparun. AwonAwọn efònẹfọ̀n kékeré níbèníbẹ̀ ni wonwọn kójokójọ sínu ogbàọgbà, ti wonwọn so wonwọn mólèmọ́lẹ̀ títí wónwọ́n fi kú. OmodéỌmọdé tó bá lolọ sì igbó ibi tí wónwọ́nefònẹfọ̀n kékeré sí, ni awonawọn òbí wonwọn a ké pé:
‘Kó‘Kọ́ òọ̀ yàá seṣe lúgbó efònẹfọ̀n alaayè’
 
Nibi yìí ni ÈfònẸ̀fọ̀n ti kún orúkoorúkọ ObalufonỌbalufọn AláyémoreAláyémọrẹ. Lára AláyémoreAláyémọrẹ ni wonwọnyoyọ Aláayè to fid i: ÈfònẸ̀fọ̀n-Aláayè títí dí òní. Nígbà tí ó seṣe ObàlùfònỌbàlùfọ̀n AláyémoreAláyémọrẹ ránséránṣẹ́ÒrànmíyànỌ̀rànmíyàn kí o fi nnkan ìtèlúdóìtẹ̀lúdó sowóṣọwọ́ sí òun. LéyìnLẹ́yìnwónwọ́n ti fi nnkan yìí ránséránṣẹ́ObàlùfònỌbàlùfọ̀n AláyémoreAláyémọrẹ; kò pépẹ́ ti ÒrànmíyànỌ̀rànmíyàn kú. ÀwonÀwọn ará Ilé-IfèIfẹ̀ránséránṣẹ́ si ObàlùfònỌbàlùfọ̀n AláyémoreAláyémọrẹ láti wá jobajọba léèkejìlẹ́ẹ̀kejì. Kí o tó lolọ, ó fí omoọmọ rèrẹ̀ jobajọba ní ipò rèrẹ̀. Ìyàwó métamẹ́ta ni AláyémoreAláyémọrẹ ni kí ó tó kúrò ní ÈfònẸ̀fọ̀n-Aláayè. ÀwonÀwọn ni Adúdú ÒránkúỌ̀ránkú tí ì seṣe ìran àwonàwọn Obólógun; Aparapára òrunọ̀run ìran awonawọn AsemojoAṣemọjọ, èèketaẹ̀ẹ̀kẹta ni Èsùmòrè-gbé-ojú-òrunọ̀run-sàgá-ìjà. Ìtàn sosọ pé lásìkò tí ObàlùfònỌbàlùfọ̀n AláyémoreAláyémọrẹ padà sí Ilé-IfèIfẹ̀ gégégẹ́gẹ́OòniỌọ̀ni, bóbọ́ sí àkókò ti ObaỌba Dàda Aláàfin ÒyóỌ̀yọ́ wá lórí oyè ni nnkan bí 1200-1300AD.
Bí ìtàn ìwásèìwáṣẹ̀ yìí ìbá seṣe rorúnrọrún tó láti gbàgbógbàgbọ́ awonawọn àskìyèsí kan ní a rí tókatọ́ka sí tí ó jéjẹ́ kí ìtàn náà rú ènìyàn lójú. Nínú ìtàn yìí, wonwọn sosọObàlùfònỌbàlùfọ̀n Ògbógbódirin ni àkóbíàkọ́bí Odùduwa, èyí tó tako ìtàn tí a ti mòmọ̀ télètẹ́lẹ̀ nípa Odùduwa. ÒkànbíỌ̀kànbí ni àkóbíàkọ́bí Odùduwa. Bó bá tilètilẹ̀ seṣe orúkoorúkọ ló yípadà, àwonàwọn omoọmọ OkànbíỌkànbí ni obaọba méje pàtàkì ni ilèilẹ̀ Yorùbá tí kò sí ObàlùfònỌbàlùfọ̀n nínú wonwọn. Ohun tí òpìtàn ìbá sosọ fun wa nip é ìran Odùduwà ni ObàlùfònỌbàlùfọ̀n jéjẹ́.
 
Àkókò tí ìsèlèìṣẹ̀lẹ̀ yìí seṣẹ rú ni lójú púpòpúpọ̀. Nínú ìtàn yìí a ri i pe ObàlùfònỌbàlùfọ̀n AláyémoreAláyémọrẹ momọ àsìkò ti ÒrànmíyànỌ̀rànmíyàn wà láyé. A rí i pé ègbónẹ̀gbọ́n àti àbúrò ni wonwọn. Kó yeyẹ kó rí béèbẹ́ẹ̀, seṣeyeyẹjejẹ omoọmọ àti bàbá. LóòótóLóòótọ́ ni ÒrànmíyànỌ̀rànmíyàn jejẹ obaọba ni Òkò, tó tún wá sí Ilé-IfèIfẹ̀. ÀwonÀwọn ará ÒyỌ̀y;o ló fi Àjàká jejẹ obaọba sí Òkò. Aláàfin Dada tí òpìtàn fenufẹnu bà pé ó jejẹ obaọbaÒyóỌ̀yọ́ da ìtàn rú. Johnson (1921:144) gbà pé Àjàká ló wá lórí oyè gégégẹ́gẹ́ bí Aláàfin ÒyóỌ̀yọ́ nígbà tí ÒrànmíyànỌ̀rànmíyàn kú. Tó bá jéjẹ́ òtítóòtítọ́ObàlùfònỌbàlùfọ̀n AláyémoreAláyémọrẹ tún wa jobajọba léèkejìlẹ́ẹ̀kejì ní Ilé-IfèIfẹ̀ a jéjẹ́ pé àsìkò Aláàfin Àjàkáló jejẹ obaọba.
 
AwonAwọn òtìtóòtìtọ́ kòòkankọ̀ọ̀kan farahàn nínú ìtàn yìí. LóòótóLóòótọ́ ni ObalùfònỌbalùfọ̀n AláyémoreAláyémọrẹ kan wá ni Ilé-IfèIfẹ̀. Títí dí oní ògbónọ̀gbọ́n ObàlùfònỌbàlùfọ̀n wa ní Ilé-IfèIfẹ̀. Àdúgbò Aláayè si wa ní Ilé-IfèIfẹ̀ títí dí òní. Kò sí iróirọ́ níbèníbẹ̀ÈfònẸ̀fọ̀n Aláayè bá Ilé-IfèIfẹ̀ tan.
Nínú ìtàn mìíràn, a gbogbọàwonàwọn orísìíoríṣìí ènìyàn bí i méfàmẹ́fà ni wónwọ́n tèdótẹ̀dó lásìkò òtòòtòọ̀tọ̀ọ̀tọ̀ÈfònẸ̀fọ̀n-Aláayè. Nínú ìtàn yìí, a gbógbọ́ pé Èkúwì ló kókókọ́kọ́ dé sílùú ÈfònẸ̀fọ̀n-Aláayè, igbó-àbá ni Èkúwì tèdótẹ̀dó sí. OdeỌdẹ kan tí orúkoorúkọ rèrẹ̀ ń jéjẹ́ Oríkin náà tèdótẹ̀dó sí Igbó àayè. LójóLọ́jọ́ kan, lásìkò tí oríkin tèdótẹ̀dó, ó rí iná tó ń rú ni Igbó-Àbá. Ó seṣe òdeọ̀dẹ lolọ sí igbó yìí. Oríkin rorọ àwonàwọn tó wa ni Igbó àbá kí wonwọn jojọ má gbé ní Igbó-Àayè. WónWọ́n gbà béèbẹ́ẹ̀. Lásìkò tí wonwọn jojọ ń gbé ni wonwọnObàlùfònỌbàlùfọ̀n jejẹ obaọba. Igbákejì ObàlùfònỌbàlùfọ̀nwónwọ́n jojọ wá láti Ilé-IfèIfẹ̀wonwọn fi jejẹ igbákejì obaọba tí a mòmọ̀ObańláỌbańlá. Bàbá Igbó Àbá ojósíọjọ́sí ni wonwọn fi jejẹ baba olójàọlọ́jà tí a momọObalójàỌbalọ́jà. ObàlùfònỌbàlùfọ̀n àti ObalójàỌbalọ́jà jéjẹ́ òréọ̀rẹ́ tímótímótímọ́tímọ́ nígbà náà. Bí obaọba seṣe ń pàsepàṣẹ fún àayè ní ObalójàỌbalọ́jà seṣe n pàsepàṣẹÒbàlúỌ̀bàlú láyé ìgbà náà. Lónìí, ObalójàỌbalọ́jà jejẹ Olóyè pàtàkì ní ìlú ÈfònẸ̀fọ̀n. ObalójùỌbalọ́jù ní olórí àwonàwọn ÒbàlúỌ̀bàlú. ÀjoseÀjọṣe wá láàrìn ObaỌba àti ObalójàỌbalọ́jà. Bí obaọba kan bá wàjà ní ìlú ÈfònẸ̀fọ̀n-Aláayè, iwájú ilé obaọba-olójaọlọ́ja ni wonwọn yóò kó ojàọjà lolọ.
 
Nínú ìtàn mìíran a gbógbọ́ pé ààfin Odùduwà ni wónwọ́n bí Aláayè sí. ÒkanỌ̀kan nínú àwonàwọn omoọmọ-obaọba obinrin ló bii. O jéjẹ́ arewàarẹwà okùnrin ti ènìyàn púpòpúpọ̀ férànfẹ́ràn rèrẹ̀ pàápàá àwonàwọn babaláwo tó ń wá sí ààfin. Ìtàn yìí tèsíwájútẹ̀síwájúokùnrinọkùnrin yìí ní aáwòaáwọ̀ ni ààfin, èyí ló mú kí Odùduwà seṣe fún Aláayè ní ilèilẹ̀ sí ìráyè tí a mòmọ̀ModákékéModákẹ́kẹ́ lónìí. Odùduwà fún un ni adé tó sì n jéjẹ́ ObaỌba Láayè.
Nínú ìtèsìwájúìtẹ̀sìwájú, Ìtàn mìíràn tó fara jojọ ìtàn òkè yìí, a gbógbọ́àwonàwọn omoobaọmọọba méjì ló féfẹ́ lolọ tetẹ ìlú dó. Bó ba rí béèbẹ́ẹ̀ á jéjẹ́ pé ìlú ÈfònẸ̀fọ̀n tí wá kí ModákékéModákẹ́kẹ́ tó dáyé. Àtàdá ati Johnson tilètilẹ̀ maa ń to Aré àti ÈfònẸ̀fọ̀n tèlétẹ̀lé ara wonwọn.
 
Ni pàtàkì, ogun kò segúnṣẹgún ÈfòẸ̀fọ̀ Aláayè rí àyàfi Ogun OdérinloỌdẹ́rinlọ (1852-54). OdérìnloỌdẹ́rìnlọ jejẹ omoọmọ Ìrágberí, béèbẹ́ẹ̀ ni ÈfònẸ̀fọ̀n-Aláayè ni ìrágberí ti kúrò. A le sosọ pe omoọmọ bíbi ÈfònẸ̀fọ̀n ló kó ÈfònẸ̀fọ̀n-Aláayè kì í seṣe òtáọ̀tá nítorí òkè to yí wónwọ́njejẹ ìrànlówóìrànlọ́wọ́ púpòpúpọ̀ fún ìlú ÈfònẸ̀fọ̀n-Aláayè, ó sì jejẹ wàhálà fun òtáọ̀tá. ÀwonÀwọn òtáọ̀tá to fefẹwonwọn lógun nígbó Òòyè, wonwọn seṣe lásán ni. Ogun yìí fà á ti Aláayè kì í fi jejẹ osun ògògó titi dòní. Ohun àrífàyoàrífàyọ nínú ìtàn yìí nip é odeọdẹtetẹ ìlú ÈfònẸ̀fọ̀ngégégẹ́gẹ́àwonàwọn ìlú mìíran ni ilèilẹ̀ Yorùbá. LéyìnLẹ́yìn rèrẹ̀ ni àwonàwọn mìíràn ń tèlétẹ̀lé e wá sí ibi ìtèdóìtẹ̀dó. Ó seṣe é seṣe béèbẹ́ẹ̀ nitori ibi ti odeọdẹ máa ń tèdótẹ̀dó sí kò ní jìnnà sí omit i ń sàn; àtipé yóò ti kó àwonàwọn eranẹran rèrẹ̀ jojọ sí ojú ibi ìdáná. OjaỌjaséyoṣéyọ láti ibèibẹ̀. A tún rí i pé eniẹnijejẹ obaọba ÈfònẸ̀fọ̀n gbé adé rèrẹ̀ wá láti Ilé-IfèIfẹ̀; sùgbónṣùgbọ́n àsìkò tó dé sí ibùdó yìí ni a kò mòmọ̀. LóòótóLóòótọ́, eniẹni tó bá jéjẹ́ alágbára láyé àtijoàtijọ, tó sì ní àmúyeàmúyẹ ni wonwọn fi i jobajọba, léyìnlẹ́yìn ti Ifá bá ti forefọre. Kò yá wá lénulẹ́nuwónwọ́n fi eniẹni tí adé ń bebẹ lówólọ́wọ́ rèrẹ̀ jejẹ obaọba nítorí àwonàwọn ohun àmúyeàmúyẹ obaọba wà ni sàkání rèrẹ̀.
 
Ní ìparí, Finnegan (1970:368) sosọ nínú oroọrọ rerẹ pé:
…they (myths) depict the deeds of human rather then supernatural heroes and deal with or allude to, events such as migrations, war, or the establishment of ruling dynasties.
Èyí ni pé ìtàn ìwásèìwáṣẹ̀ jéjẹ́ ohun tí ó selèṣẹlẹ̀ ti pépẹ́, ó ń sosọ nípa ènìyàn akoniakọni àti awonawọn nnkan to yi i ka bí ìrìnàjò láti ibi kan sí èkejì, ogun jíjà ati bí wonwọn seṣe tetẹ ìlú dó. Encyclopaedia Britanica (1960:54) sàlàyéṣàlàyé pé ìtàn ìwásèìwáṣẹ̀ jéjẹ́ ìtàn nípa àsààṣà tí ó ń sàlàyéṣàlàyé nípa ènìyàn, erankoẹranko, òrìsàòrìṣà àti èmíẹ̀mí àìrí. Irú ìtàn yìí kì í sosọ àkókò gan-an tí ìsèlèìṣẹ̀lẹ̀ séṣẹ́ sùgbónṣùgbọ́n wonwọn jéjẹ́ kí ìtàn ní kókó àti ìsèlèìṣẹ̀lẹ̀ tí a kò lò rí nínú ìtàn lásán. Ìtàn ìwásèìwáṣẹ̀ máa ń jejẹ ònàọ̀nà kan pàtàkì láti sàlàyéṣàlàyé ìgbé ayé tó ti kojákọjá. Ò máa ń sosọ nípa bí àwonàwọn ènìyàn seṣe dé sí ilèilẹ̀ kan ati ìdí tí àwonàwọn kan fi jejẹ gàba lórí àwonàwọn egbéẹgbẹ́ rèrẹ̀. Volume Library (267) tilètilẹ̀ sosọ pé o yeyẹìgbàgbóìgbàgbọ́ wa ròrọ̀ mómọ́ ìtàn ìwásèìwáṣẹ̀ nítorí ó jéjẹ́ mómọ́ àsààṣà bí o tiletilẹ jéjẹ́ pé kò sí eniẹnimomọ ìbèrèìbẹ̀rẹ̀ ìtàn béèbẹ́ẹ̀ sùgbónṣùgbọ́n ohun ti a mòmọ̀ nip é ìtàn ìwásèìwáṣẹ̀ ti wáyé lásìkò tó ti pépẹ́.
 
A kò lè fówófọ́wọ́ rórọ́ ìtàn ìwásèìwáṣẹ̀ ìlí ÈfònẸ̀fọ̀n-Alàayè séyìnṣẹ́yìn, bí ó tilètilẹ̀ jéjẹ́ pé nínú àwonàwọn ìtàn tí àwonàwọn òpìtàn sosọ fún wa, ìdásoróìdáṣọró okùn-ìtàn wà níbèníbẹ̀ sùgbónṣùgbọ́n nnkan tó seṣe pàtàkì ní pé eniẹnitetẹ ìlú ÈfònẸ̀fọ̀n Alàayè dó wá láti Ilé-IfèIfẹ̀ ní àsìkò ìgbà kan tí a kò mòmọ̀. Ìlú ibi ti wónwọ́n tèdótẹ̀dó sí tù wonwọn lára, wónwọ́n sì ń gbé ibèibẹ̀ títí dí òní.
 
Àkíyèsí: A yoyọ iséiṣẹ́ yìí láti inú àpilèkoàpilẹ̀kọ fún Oyè ÉmeèẸ́meè I.A. Ologunleko.